Octomilky jsou další „základní“ potravou pro pralesničky chované v zajetí. Můžeme si je velice snadno chovat doma – narozdíl od cvrčků nepotřebují mnoho péče a jejich chov není příliš složitý.
Pro dendrobatky chováme většinou malé bezkřídlé drozofily Drosophilla melanogaster „Vestigal“ a o trochu větší nelétavou formu Drosophilla hydei, která sice křídla má, ale nelétá. Malé drozofily jsou žabkami přijímány ochotněji, než velké „hydejky“. U těch se můžeme velice rychle setkat s tím, že se jich žabky „přežerou“ a odmítají je přijímat, i když mají hlad. Jejich výživná hodnota je navíc snížena velkými chitinovými křidly, které žabky nedokážou strávit.
Existuje mnoho receptů, jak chovat octomilky. I každý z nás používá svůj vlastní osvědčený recept, který příliš němění. Jeden z nich je:
- Balíček ovesných vloček (500g)
- Dva přezrálé banány
- Kostka droždí
- asi 100g cukru
- agar
- vitamíny
- voda
Banány rozmačkáme v hrnci, přidáme vločky, vodu, 3/4 kostky droždí,cukr, lžičku agaru a vitamíny. Promícháme a ve vodní lázni přivedeme k varu. Vaříme asi 20 minut, dokud vločky nenasáknou a celá směs nezhoustne. Pokud je konzistence příliš hustá, zředíme vodou tak, aby hmota připomínala čočku, nebo hustou bramborovou kaši . Ještě za tepla plníme do nádob, do kterých hned poté umístíme materiál, po kterém mohou mouchy lézt . Hrubé vláknové hoblovačky, proužky polystyrenu nebo i lepenky (tu ale mouchy časem sežerou) . Tento materiál trochu zatlačíme do média, aby nám potom při vyklepávání much nevypadával. Zbylou ctvrtku kostky kvasnic rozmichame s dvema deci vody a spetkou cukru a do kazde nadoby na zaver nalijeme asi 10ml tohoto roztoku. Tím naočkujeme povrch média živými kvasnicemi, které ochrání médium před plísněmi a hnilobnými procesy. Předejdeme tím později nepříjemnému zápachu, který mohou nádoby s octomilkami vydávat. Nádoby zakryjeme dvojitou vrstvou papírové utěrky a utěsníme gumičkou. Necháme je do druhého dne „vykynout“. Živé kvasnice produkují v této fázi poměrně hodně oxidu uhličitého a kdybychom nádoby naočkovali ihned, mohly by se mouchy udusit, nebo utopit na čerstvě politém médiu. Pár nádob si můžeme schovat do ledničky a naočkovat je o několik dní později. Při očkování nedáváme much do násad mnoho, ideální jsou řádově desítky – do padesáti much. Pokud bychom jich dali příliš, proběhne v násadě explozivní růst populace, který může skončit až vyhynutím celé násady.
Pokud očkujeme větší octomilky Drosophilla hydei, musíme počítat s jejich delším vývojem a větší žravostí a dát jim více média. Vrstva kolem 4-5cm bývá ideální. Pro D.melanogaster stačí i poloviční. Pro vývoj malých drozofil jsou ideální teploty kolem 22°C. Při teplotách nad 25°C se objevují mutace a část much začíná létat. Vývoj malých drozofil trvá asi 14 dní, velkých asi 3 týdny.